Ciri se narodila během oslav Belleteynu na ostrovech Skellige. Její babička a královna Cintry, Calanthé, ji chtěla osvobodit od Zákona překvapení, a proto nařídila Myšilovi, aby zabil Geralta. Myšilov byl připraven rozkaz vykonat, ale později byl předvolán před Calanthé, která ho bez vysvětlení odvolala. O vztahu mezi Ciri a jejími rodiči toho není příliš známo, ačkoli se zdá, že Pavetta svou dceru milovala a málokdo ji viděl se od ní byť na moment vzdálit. Ale ani to nezastavilo Pavettu svou dceru tajně vyslat k pobřeží během plavby ze Skelligy do Cintry, i přes Calanthénino výslovné přání se nerozdělovat. Krátce nato Pavetta a Duny zahynuli na moři, v oblasti kolem Hlubiny Sedny, a tak se ani ne pětiletá Ciri stala sirotkem. Calanthé, rozlícena z toho, že je jarl Crach an Craite, nechal vyplout, donutila Cracha složit přísahu, že Ciri bude vždy ochraňovat. Poté zakázala Ciri ostrovy znovu navštívit. Tento zákaz trval ale pouze půl roku, protože Ciri pak na ostrovy jezdila každé léto a zimu.
Princezna Cintry
Smrtí její matky se Ciri stala jedinou nástupkyní na trůn Cintry, a tak si Calanthé dávala obzvlášť záležet na výchově své vnučky. Ačkoli se snažila, aby se Ciri nikdy nedozvěděla, že je dítětem překvapení a už od narození je jí souzeno stát se zaklínačkou, Cirillina chůva jí o bělovlasém zaklínači vše prozradila, spolu s tím, že si pro ni jednoho dne přijde a vycvičí ji v umění boje. Když se o tom Calanthé dozvěděla, zuřila, ale nedalo se již nic dělat, Ciri začala ve svůj osud pevně věřit. Skoro na den přesně, 6 let po odstranění Dunyho kletby, se Geralt vrátil do Cintry. Calanthé, ve snaze zabránit ztrátě své jediné nástupkyně, poslala Ciri si hrát s chlapci v hradním příkopu. Geralt, přesvědčený, že Pavetta porodila syna, se ho snažil ve skupince najít. I přesto ale odmítl si jakékoli dítě odnést a odešel, aniž by se dozvěděl pravdu o identitě Pavettina potomka.
V Brokilonu
Krátce poté Calanthé domluvila sňatek mezi Ciri a Windhalmem z Attre, dvacetiletým mužem, který o 7 let dříve usiloval o ruku Pavetty. Calanthé ale o několik let později změnila názor a místo toho dohodla sňatek s Kistrinem, jediným verdenským princem. To se ale tehdy desetileté Ciri nezamlouvalo, a tak roku 1263 na cestě do Verdenu, kam jela, aby se setkala se svým nápadníkem a jeho rodinou, s pomocí několika vojáků utekla. Plán se ale vymkl z rukou, protože se skupinka ztratila a skončila v obávaném Brokilonu, rozlehlém lese, kam nesmí nikdo, kdo není přítelem tam žijících dryád. Dryády obyčejně střílejí každého bez varování, Cirilly si ale nevšimly, na rozdíl od vojáků, kteří takové štěstí neměli, a skončili tak mrtví nedaleko hranic lesa.
Zatoulala se hluboko do lesa, kde ji bohužel objevil obrovský vij. Cirilla skoro umřela, naštěstí její křik zaslechl Geralt a Braenn, kteří se náhodou nacházeli poblíž. Když se jim podařilo vije zabít, pokusila se Ciri utéct, ale okamžitě si to rozmyslela, když ji Braenn málem střelila šípem. Přesto ale odmítala zodpovědět jejich otázky, a dokonce jim vyhrožovala popravou. Nakonec se k nim ale přidala na cestě do Duén Canell. Vyprávěla Geraltovi, jak se nechce vdávat, a chtěla ho kousnout, pokud neodpoví na její otázky. Geralt jí pohrozil svým opaskem, což stačilo, aby se Ciri po zbytek cesty chovala slušně. Když dorazili do Duén Canell, Cirilla potkala zraněného Freixeneta, který byl součástí výpravy s cílem Ciri polapit. Poté se dozvěděla, že Geralt je zaklínač, ale než si s ním o tom mohla promluvit, Braenn ji chytila a odváděla pryč – Ciri došlo, že z ní hodlají udělat dryádu a rozplakala se, přesto se však nechala odvést. O několik hodin později se Ciri potkala s královnou dryád Eithné. Svěřila se jí, že jejím osudem je stát se zaklínačkou a že když se dozvěděla, kdo Geralt je, došlo jí, že to on je ten, komu je souzena, ačkoli mu to neřekla. Geralt poté přišel vyřešit důvod svého pobytu v Brokilonu a následně se chystal odejít, protože nehodlal sledovat, jak dívka vypije vodu Brokilonu, která jí vymaže veškeré vzpomínky a promění ji v dryádu. Ciri ho ale prosila, aby kvůli ní zůstal. Po vypití neprojevovala žádné z obvyklých příznaků, a když se jí Eithné zeptala, s kým chce odejít, rozhodla se i tak pro Geralta. Geraltovi došlo, že je Ciri jeho dítětem překvapení, a tak ji vyvedl z lesa a spolu se vydali k Brugge. To se Ciri nelíbilo, měla z cesty špatný pocit. Ukázalo se, že oprávněně – narazili na skupinku vojáků krále Ervylla, kteří se snažili vykradený konvoj obchodníků vydávat za útok dryád. Ciri nedošlo, co se děje, a tak poznamenala, že dryády to být nemohly, protože někdo pokácel strom. Vojáci se je proto pokusili zabít, ale Geralt je zdržel. Ciri si vzala k srdci Geraltovu předchozí radu a vylezla na strom. Když Geralt žoldáky zabil, opět se k němu a příchozím dryádám s Myšilovem připojila. Myšilov byl na cestě, aby odvolal Cirillin sňatek s Kistrinem, to ale neznamenalo, jak Ciri sdělil, že ji nečeká trest. Tu noc se Geralt rozhodl opět odjet bez dívky. Ta se krátce nato vzbudila a volala za ním, že je jeho osudem. Geralt se ale neotočil, a tak dívka zůstala s Myšilovem, který ji odvedl zpět do Cintry.
Dobrodružství na Skellige
Krátce po návratu se Ciri vydala na Skellige. Tam se zamilovala do jednoho z nejproslulejších válečníků, Olafa Stigvasona. Ten byl ale ženatý, bylo mu 35 let a měl děti starší, než byla ona sama. Cirilla, zničená, že spolu nemohou být, se rozhodla spáchat sebevraždu a čekala na správné podmínky, aby se mohla utopit. To ale trvalo příliš dlouho a Ciri se mezitím přes svou neopětovanou lásku přenesla. O něco později se setkala se skupinkou chlapců, mezi nimiž byl i patnáctiletý Hjalmar an Craite. Hráli si na ledě – snažili se na bruslích přeskočit co nejdelší řadu kamenů. Hjalmar držel rekord, než ho porazila Ciri, na bruslích nevídaně rychlá a obratná. Hjalmar si to nemohl nechat líbit a pokusil se Ciri předehnat, ale spadl a zlomil si několik kostí. Neměl jí to ale za zlé a Ciri ho během léčby chodila často navštěvovat. Krátce nato se tyto dvě malé hrdličky „zasnoubili“, ale Crach jejich vztah velmi rychle utnul, protože Calanthé už měla s Cirilinným sňatkem jiné plány. Mladá princezna proto byla opět odvlečena do Cintry. Tak byl domluven v řadě už třetí, oficiální sňatek: tentokrát s devítiletým Radovidem V. z Redanie. Než se ale děti mohly vůbec setkat, půlroku po domluvě Vizimir II., Radovidův otec, sňatek odvolal.
Pád Cintry
V roce 1263 se Nilfgaardské císařství rozhodlo posunout z jihu a zaútočit na Cintru. Během závěrečného úderu se Ciri ocitla obklíčena v hlavním paláci se svou babičkou a mnohými šlechtici. Šance na záchranu byly nulové, protože bylo jen otázkou času, než vojáci prolomí barikády. Co ale Ciri ani její babička nevěděly, bylo, že se v paláci nacházel nilfgaardský špeh. Když Calanthé vypravila skupinu vojáků, aby s princeznou unikli, špeh dal nilfgaardským vojákům znamení. Záchranná eskorta narazila na skupinu Nilfgaarďana Cahira Mawr Dyffryna aep Ceallacha. Strhla se honička hořícími ulicemi města, než došlo k boji mezi Nilfgaarďany a Cintřany. Pobili se navzájem a zraněná Ciri sotva utekla. Dohonil ji ale Cahir, jediný přeživší, kterého Ciri poznala podle helmy s křídly. Zvedl ji, a přestože se snažila bránit, omdlela. Cahirovi se podařilo s princeznou uniknout z města. Když se probudila, zkoušeli spolu mluvit, ale ani jeden neznal jazyk toho druhého, proto se Cahirovi nepodařilo Ciry utišit. V noci mu pak utekla. Dva týdny pak samotná bloudila lesy, než se na měsíc přidala ke skupince uprchlíků. Nakonec ji k sobě vzali druidové, kteří se starali o sirotky bez domova. Tak se Ciri přistěhovala ke Zlatonožce, ženě z Dolního Soddenu. Ciri o sobě ani o svém původu nic neprozradila, přesto si ji Zlatonožka během společného půlroku oblíbila, zvláště proto, že sama už nemohla mít děti a měla pouze syny. Osud ale zařídil, že její manžel, Yurga, byl zachráněn Geraltem, který jako vždy nevěděl, o co si říct, a tak uplatnil zákon překvapení. Když s Yurgou zavítal k němu domů v roce 1264, dozvěděl se Yurga, že si jeho manželka osvojila dívenku. Když se Ciri a Geralt znovu setkali, oba se šťastně uvítali.
Výcvik na Kaer Morhen
Když Geralt konečně dívenku přijal jako součást svého osudu, vzal ji na Kaer Morhen, aby ji vycvičil a ukryl. Během jejich cesty Ciri trápily noční můry o rytíři s okřídlenou helmou. Geralt ji pak vždy musel uklidňovat a uspávat v náručí. Když na podzim dojeli do hradiště, dívenka se zpočátku ostatních zaklínačů bála, ale jakmile všichni přijali Ciri jako dítě překvapení, stali se z nich vřelí přátelé, skoro rodina. Ještě první noc ale Ciri prokázala, že není jen tak obyčejným dítětem: dostala žízeň a popadla nejbližší nápoj. Omylem tak vypila lektvar Bílého racka, což při smíchání s její Starší krvi způsobilo, že upadla do transu, ve kterém mluvila proměněným, nesrozumitelným hlasem. Všechny zaklínače včetně Geralta, Vesemira, Lamberta, Eskela a Coëna to rozhodilo, ale i tak se rozhodli Ciri vycvičit na zaklínačku. Jednou během lekce upadla a opět se dostala do nesrozumitelného transu. Až při třetím transu, během jedné z jejích mnoha nočních můr, mluvila jasně: předpovídala smrt Coënovi a Geraltovi. Jako vždy si nic nepamatovala, a tak o tom zaklínači pomlčeli. Přesto ale věděli, že pokud se chtějí dozvědět, co se s dívkou děje, musí vyhledat pomoc. Tak roku 1265 poslali pro čarodějku Triss Ranuncul, protože Geralt nechtěl kontaktovat Yennefer kvůli jejich nedávnému rozchodu. V prosinci přijela Triss právě v době, kdy dvanáctiletá Ciri běžela stezku, překážkovou dráhu okolo hradiště. Když ale přeskočila hlubokou propast, špatně přistála a svalila se. Triss k ní přiběhla a ačkoli z ní měla Cirilla strach, nechala ji ošetřit své zranění. Pak se obě vydaly směrem k hradišti. Dívka během cesty upadla do dalšího transu, ve kterém tentokrát předpovídala smrt Triss. Ciri ale věřila, že pouze usnula. Dalšího dne si Triss přišla s Ciri promluvit a prohlédnout ji. Během toho jí i spravila oblečení, které se Vesemir snažil provizorně zalátat. Ciri se jí svěřila, že se bojí některých výcvikových zařízení a že ji trápí něco, s čím nemůže oslovit muže – začala menstruovat, a protože na Kaer Morhen žádné ženy nebyly, nevěděla, co se děje. Pod Trissiným dohledem tak Ciri zaklínače informovala o své „nemohoucnosti“ a o tom, že nehodlá dělat žádná fyzická cvičení, dokud to nepřejde. Tato období signalizovala nošením sukně. Triss pak poučila zaklínače o tom, že musí Ciri přestat podávat speciální byliny a houby, které sice pomáhají k vypracování svalstva, ale mohou nevratně ovlivnit vývoj dívčiných ženských rysů. V noci zimního slunovratu, kdy Coën zabavil Ciri hrou, Triss ostatním sdělila, že Ciri je zřídlo. Zaklínači to zpočátku odmítali, protože Ciri neuměla provést ani základní znamení, ale Triss jim vysvětlila, že zřídla pouze magii uvolňují, nemají ji pod kontrolou – pod tlakem nedokážou vykouzlit nic, ale silná emoce může vést k vyhlazení půlky města. Zaklínači pak Triss sdělili průběh minulých transů a Triss se rozhodla Ciri podat lektvar Bílého racka, aby vypátrala, co skrze dívku promlouvá. Triss brzy zjistila, že ať už jde o cokoli, je to na ni samotnou příliš mocné a pokud by to kdy mělo projevit svou plnou moc, nedokáže to zastavit. Při probouzení Cirilla vyřkla větu, že „něco končí“ ve starší mluvě, ačkoli za normálních okolností v tomto jazyce sotva poskládala větu. Nyní si již všichni byli plně vědomi, že musí požádat o pomoc někoho mnohem zkušenějšího, proto se Geralt uvolil a oslovil Yennefer, jestli by mohla na jaře přijet do ellanderské Svatyně Melitelé, kam se Ciri rozhodli přemístit za vzděláním. Během zimy pak Ciri pokračovala v zaklínačském výcviku a od Triss se učila starší mluvě. Ta ji zároveň hlídala, aby se moc v ní ukrytá nevrátila, a snažila se zmírnit její noční můry. Zaklínači pak dokonce Cirille darovali její vlastní meč. Jedné únorové noci roku 1266 Ciri přeslechla konverzaci mezi Triss a zaklínači na téma jejich politické neutrality, přičemž Triss se rozmluvila i o Bitvě o Soddenský pahorek. Ciri se v ten moment do debaty zapojila a řekla, že by Triss pomohla zabít Nilfgaarďany, protože jí zabili babičku, a proto i trénuje, aby jednoho dne mohla zabít rytíře v okřídlené helmě, který ji straší ve snech. Geralt ji velmi ostře zarazil a vynadal jí, že trénuje, aby jednoho dne mohla životy zachraňovat, ne zabíjet z pomsty a strachu. Potom ji poslal do pokoje. Uražená dívka se rozběhla na nádvoří a na okraji jedné z hradeb si prohlížela svůj meč. Když k ní Geralt s Triss přišli, vykřikla, že jí nikdo meč nevezme, ale když dupla, ulomil se s ní kámen a málem z hradeb spadla. Geralt ji na poslední chvíli zachytil a uklidnil. Všichni tři souhlasili, že je na čase vydat se na jih do Ellanderu.
Na cestě do Ellanderu
Když trojice projížděla Kaedwenem, Triss dostala otravu z jídla, což jim bránilo v dlouhých cestách na koňském hřbetu, neboť kvůli ní museli často zastavovat. Narazili na městečko překypující vojáky a obchodníky. Geralt šel s vojáky vyjednat, zda se mohou postarat o Triss, zatímco ji Ciri hlídala. Od velitele vojáků zaslechli, že všichni nelidé jsou spřátelení se Scoia’tael, které jistí Nilfgaard. Než se mohli dozvědět více, byli posláni pryč, protože ačkoliv Triss nakažlivá nebyla, vojáci ji odmítli ošetřit, protože „co kdyby“. Jeden z nich jim ale řekl o výpravě, která šla víceméně jejich směrem a která by Triss mohla pomoci. Trvalo jim den, než výpravu dostihli. Geralt mezi cestujícími rozeznal několik svých trpasličích přátel. Dozvěděli se, že byli vysláni na rozkaz krále Henselta a vezou speciální zboží. Během cestování s Yarpenem Zigrinem a jeho partou Ciri často poslouchala, o čem mluví, hlavně když tématem byli Scoia'tael. Yarpen s nimi rázně nesouhlasil, ačkoli sám patřil mezi nelidi. Jednou, zrovna když Geralt nebyl v doslechu, si Ciri sedla k Yarpenovi. Ten jí ukázal, jak řídit kočár, a ona se ho vyptávala na Geraltův apolitický postoj. Během jejich debaty jí došlo, jak těžké to Yarpen má: jako nečlověk nepatřil mezi lidi, ale pomáháním lidskému králi se v očích Scoia'tael stal zrádcem. Střídavě se s Geraltem starala o Triss, která se postupně zotavovala. Samotnou ji ale štvalo, když trpaslíci mluvili o Triss a Geraltovi jako o páru a ještě více jí rozzuřilo, když se během koupání Triss ke Geraltovi příliš tiskla. Během jedné takové scény ji Geralt požádal, aby odešla. Při odchodu narazila na Yarpena a zajímala se o to, kdo je podle něj v právu - lidé nebo Scoia'tael. Po chvilce zamyšlení Yarpen došel k názoru, že by rád žil ve světě, kde nikdo nemusí žádat o prominutí a kde všichni žijí v míru pospolu. Ciri poznamenala, že se tedy on a ona zas tolik neliší. Dalšího dne jí Geralt dovolil se od konvoje vzdálit a jet napřed. Ciri, šťastná z chvíle samoty, vyjela kupředu a užívala si ticha a okolní přírody, což ji vedlo sjet z hlavní cesty. Při obdivování krásy lesa rozmítala, že nikdy nebude neutrální, že vždy bude bojovat za ty bezbranné a ochrání je před zlem, jaké viděla v hrůzách války, a nechápala, jak Geralt a zbytek zaklínačů můžou nečinně přihlížet. Během přemítání byla nucena se schovat za keř, když se na druhé straně mýtiny z lesa vynořila skupina Scoia'tael. V momentě, kdy zmizeli z dohledu, vstala, ale Geralt ji okamžitě popadl a zabránil jejímu překvapenému výkřiku. Dovedl ji zpět ke koním, nakázal jí o incidentu pomlčet a sdělil jí, že jejich trojice se hned dalšího dne od konvoje oddělí. Ciri jeho neutralita rozlítila a zpochybnila jeho rozhodnutí, ale Geralt jí vysvětlil, že cílem Scoia'tael určitě není trpasličí konvoj. Poté jí zavedl do Shaerraweddu, ruin starobylého elfského paláce. V jeho srdci se ale stále tyčila socha Aelirenn, elfky, která před dvěma staletími vedla poslední zoufalou bitvu proti lidem. Elfští stařešinové si nepřáli vyjet do války, místo toho doufali, že jednoduše lidstvo přežijí, ale jí se povedlo shromáždit většinu mladých elfů, kteří jako jediní mohli ještě zplodit potomky. Bitva skončila masakrem, který elfskou rasu dovedl na pokraj vymření. Ciri si při tomto rozhovoru uvědomila, že neutralita zaklínačů nepramení z necitlivosti, ale ze snahy ubránit svět před dalšími obdobnými masakry. Na upomínku si utrhla jednu z posvátných růží, které v ruinách kvetly. Píchla se ale o trn a v ten moment jí došlo, že zbytek jejich výpravy byl napaden, proto oba nasedli na koně a cválali na pomoc Triss. Při příjezdu viděli, že se nemýlili a že útočníky byli skutečně Scoia’tael. Ciri neuposlechla Geraltovy rozkazy, aby se schovala do lesa, a vběhla do bitvy, kde chtěla zachránit Triss. Nejdříve se ji spolubojovníci snažili ochránit, brzy se ale ocitla sama, tváři v tvář elfovi, bez svého meče. Když se elf napřáhl, aby ji udeřil, všiml si posvátné růže a zaváhal. To umožnilo Geraltovi, aby se připlížil zezadu a elfa proťal, krátce předtím, než Ciri omdlela. Po jejím probuzení už byla výprava zachráněna kaedwenským vojenským sborem, Dun Banner. Brzy na světlo vyšla pravda o cíli výpravy: ve skutečnosti jim byl k přepravě svěřen obyčejný kámen a skupina Scoia’tael byla informována o „speciální“ výpravě, kterou měli přepadnout. To všechno, aby si král ověřil loajalitu Yarpena Zigrina. S pohledem upřeným na padlé trpasličí přátelé a členy Scoia’tael hodil Geralt zakrvácenou růži na bezvládné tělo elfa, kterého zabil, aby ochránil Ciri. Ta se s ním rozloučila a Geralt ho obřadně požádal o prominutí.
Výcvik u Yennefer
Po zmatcích s výpravou se trojici konečně dostalo poklidné cesty do Svatyně Melitelé. Tam Geralt svěřil Ciri do péče matce Nenneke a napsal dopis Yennefer o všem, co se stalo, a požádal ji o výpomoc s učením. Než do svatyně přijela Yennefer, bylo s Ciri nakládáno jako s jakoukoli jinou schovankou – spala ve sdílené ložnici a vykonávala každodenní úkoly, nikdo kromě Nenneke neznal její pravou identitu. Ve svém volném čase pak psala Geraltovi o svém životě ve Svatyni. Ciri se zde také sblížila s Jarrem, mladým písařem v učení na duchovního a kronikáře. Byl jedním z mála, s kým si Ciri ve Svatyni rozuměla, a ve společných chvílích se ho Ciri vyptávala na politickou situaci v zemi. Ostatní dívky si z ní často dělávaly legraci kvůli jejímu spojení s čarodějkou a „princeznovským ručičkám“. Zpočátku se Yennefer bála, protože čarodějka se chovala jako vždy – odměřeně, chladně. Nejdříve ji Yennefer podrobila magickým testům, které Ciri neuvěřitelně nudily a častokrát se kvůli tomu hádaly. Začala ji učit magii: čerpání, prstokladu, zaklínadlům. Postupně si na sebe obě zvykly a přilnuly k sobě tak, že Yennefer se Ciri stala matkou a idolem.
Převrat na Thaneddu
Když se zemí začaly šířit zprávy o nadcházející válce, Yennefer s Ciri odešly z Ellanderu. Ciri měla nastoupit na čarodějnickou univerzitu Aretuzu na ostrově Thanedd. Yennefer se tam hodlala zúčastnit konference čarodějů na konci června 1267. Nic ale nevyšlo podle plánu: během konference došlo k převratu a Ciri se pokusilo zajmout hned několik osob, mezi nimi například Vilgefortz i Cahir. Ciri ale unikla skrze nestabilní portál v Tor Lara. Protože portál nebyl bezpečný, vyhodil ji někde na poušti Korath. Na poušti, zmatená a vyčerpaná, se vydala na západ. Bohužel jí brzo došlo, že chodí v kruzích. Zkoušela tedy jít podle hvězd, ale netrvalo dlouho a umírala vyčerpáním, dehydratací a hladem. Naštěstí narazila na jednorožce, kterému dala přezdívku „Koník“. Cestovali spolu, dokud se nezamotali v pasti netvora, kterého Ciri neznala ani ze zaklínačských bestiářů. Povedlo se jí netvora zabít a mládě jednorožce pak uzdravila načerpáním energie ohně, od čehož ji Yennefer během jejich výuky silně odrazovala. Ostatní jednorožci s tím spokojeni nebyli, ale protože zachránila jejich mládě, nechali ji naživu. Ciri poté omdlela z vizí způsobených čerpáním z ohně.
Potkani
Dalšího dne ji našel Sweers a jeho banda Lapačů. Ti ji dopravili do bezpečí v Glyswenu. Tam Ciri pomohla skupince zvané Potkani osvobodit jejich člena Kayleigha. Přejmenovala se na Falku, kterou zahlédla ve svých vizích. V noci poté chtěl Kayleigh Ciri „poděkovat“ za své osvobození tím, že se ji pokusil znásilnit, ale zabránila mu v tom Mistle, která chtěla Ciri pro sebe. I přes jejich brutalitu a sexuální obtěžování se k nim Ciri přidala, a dokonce zůstala s Mistle ve vztahu, byť jí zneužití vyčítala. Na svých cestách přepadli konvoj barona z Casadei, který poté najal Leo Bonharta, aby Ciri zajal živou. Bonhart už byl ale předtím najat Stefanem Skellenem, který ji chtěl mrtvou, aby tak mohl docílit svržení monarchie, Bonhart Potkany povraždil a uřezal jim hlavy. Ciri, která jim přišla na pomoc, se s ním utkala, ale byla poražena a zajata. Bonhart se rozhodl nesplnit ani jeden ze svých kontraktů a místo toho ji na čas uvěznil, týral a nutil bojovat v aréně svého bratrance Houvenaghela v Claremontu. Ve Velenu se Ciri podařilo uniknout z osady Govorožec v den oslavy rovnodennosti s pomocí Vattierova špiona Neratina Ceka. Bonhart se tam měl setkat se Skellenem a Riencem, aby vyjednali podmínky propuštění Ciri. Bonhart pak Neratina zabil a Skellen vážně poranil Ciri hvězdicí, která ji způsobila jizvu na jejím obličeji. Utekla ale na své kobyle Kelpii. Později ji našel poustevník Vyzogota, který ji ukryl a uzdravil ve své chajdě v bažinách zvaných Pereplut. Zůstala u něj až do Saovinu, kdy se vydala najít Věž vlaštovky, o které se věřilo, že je dvojičkou věže Tor Lara. Hodlala se přemístit zpět na Thanedd. Bonhart spolu se Skellenem a Riencem se ji pokusili dostihnout na rozkaz Vilgefortze, ale Ciri se s nimi utkala na bruslích a většinu jejich družiny povraždila. Bonhartovi pak unikla díky Divokému honu, který vystrašil jeho koně. Ciri vešla do věže a teleportovala se do světa elfů Aen Elle.
Aen Elle
Tam ji přivítal Avallac’h, Aen Saevherne („Vědoucí“). Ten jí řekl, že „musí splatit dluh“ – dluh Lary Dorren, jedné z Aen Elle, která se zamilovala do Cregennana z Lód. Elfové žijí v domnění, že čaroděj „ukradl“ elfům Starší krev, když se s Larou vzali. Aby dluh svého předka odčinila, chtěl Avallac’h, aby Ciri zplodila dítě s Auberonem Muircetachem, králem Aen Elle. Vyhrožoval jí, že jinak ji nepustí zpět do jejího světa. Na cestě do Tir ná Lia, hlavního města Aen Elle, potkali Eredina a jeho Dearh Ruadhri („Rudí jezdci"). Ciri se zpočátku Eredin velmi zamlouval, což se pokusil využít a manipulovat jí. Také narazili na stádo jednorožců, se kterými Aen Elle válčí. V Tir ná Lia Ciri konečně potkala Auberona, který s ní několikrát chtěl zplodit dítě, ale neúspěšně – pro něj byla pouze člověkem, pro elfa z Aen Elle bytostí zcela nezajímavou a nevzrušující. Byl ale příliš pyšný na to, aby to přiznal. Eredin navrhl, aby Auberon požil lektvar, který by mu pomohl zlepšit jeho výkon při zplození potomka. Také Cirille řekl pravdu o Avallac’hovi: že ji nikdy zpět domů nepustí. S vědomím, že nemá jinou možnost, Ciri vyhledala pomoc jednorožců, kde se také znovu potkala s Koníkem / Ihuarraquaxem, nyní už dospělým. Vysvětlili jí, že Lišák (Avallac’h) a Krahujec (Eredin) kdysi oplývali mocí nad Bránou světů, schopností přecházet mezi světy, která je propůjčena pouze nositelům Starší krve. Ztratili ji a toužili ji dostat zpět, za pomocí Ciri. To jednorožci nemohli dopustit, a tak jí vysvětlili, jak má uniknout. Toho dne ještě Ciri navštívila Auberona, který nakonec Eredinův lektvar požil. Eredin ale netušil, že byl až příliš silný a krále zabil. V noci se Ciri pokusila utéct na lodi. Zastavil ji ale Eredin a Ciri se dozvěděla o jeho skutečných záměrech, které se nelišily od těch Avallac’hových. Začali spolu bojovat a Ciri zvítězila, protože ji elf podcenil. Zraněného ho shodila do řeky. Pak nasedla na Kelpii a odcválala z Tir ná Lia. Znovu se setkala s Koníkem, který ji pomohl na útěku. Spolu prošli kolem obrovské hromady lidských kostí. Koník jí vysvětlil, že kdysi tento svět patřil lidem, než je Lišák a Krahujec všechny pozabíjeli. Takový měl být osud všech dalších světů, včetně toho jejího, kdyby Avallac’h a Eredin uspěli a znovu získali moc nad časoprostorem. Než mohli rozprávět dále, všimli si, že jim jsou elfové na stopě. Koník chtěl po Ciri, aby skočila do jiného světa, Ciri ale nevěděla jak, a tak ji jednorožec ukázal, jak s takovou mocí zacházet. To bylo Cirillinou opravdovou sílou a vyneslo jí to titul Paní světů. Díky svojí síle mohla cestovat napříč různými světy v různých časech. Nedokázala to ale ovládat, a tak procestovala mnoho světů, než se konečně vrátila do toho svého. Poté přišla na hrad Stygga, kde sídlil Vilgefortz, aby se mu vydala výměnou za propuštění Yennefer. Vilgefortz jí ale oznámil, že Yennefer nepropustí ani tak a místo toho se pokusí Cirillu oplodnit, aby pak z její placenty odebral Starší krev. Zachránil ji až Geralt a později císařská brigáda Impera pod vedením samotného císaře Emhyra var Emreise. I když Emhyr Geraltovi prozradil, že má také v plánu Ciri oplodnit, když s ní zůstal sám, pouze jí sdělil, že je ve skutečnosti její otec a opustil hrad Stygga. Ciri s Geraltem a Yennefer pak odjeli z hradu a společně cestovali. Nejdříve přijeli do osady Žárlivost, kde Ciri navštívila hroby Potkanů. Yennefer se pak odpojila a odjela do Vengerbergu a Geralt s Ciri společně zavítali do Toussaintu. Při jejich příjezdu zastihli Dandeliona, kterak měl být zrovna popraven za rozlícení královny Anny Henrietty, protože ji podvedl s jinou. Naštěstí mu bylo odpuštěno a Geralt navrhl, ať radši rychle zmizí, než si to královna rozmyslí. Ciri byla poté povolána do Vengerbergu za Yennefer a za dalších 6 dní se měla setkat s Geraltem v Rivii.
Lóže
Ve Vengerburgu byly obě s Yennefer pozvány na setkání Lóže čarodějek v Montecalvu, kde čarodějky projednávaly plán princeznu poslat do Koviru pod falešným jménem, aby tam počala dítě s Tankredem Thyssenem, jediným synem Esterada Thyssena. Ciri namítla, že by si to ráda promyslela cestou do Rivie, kde už se slíbila setkat s Geraltem. Filippa Eilhart ji zakázala opustit Montecalvo bez souhlasu Lóže a nechala o svolení hlasovat. Sheala de Tancarville, Sabrina Glevissig, Keira Metz a Assire var Anahid hlasovaly proti. Triss, Margarita Laux-Antille, Francesca Findabair, Ida Emean aep Sivney, Fringilla Vigo a nakonec i sama Filippa hlasovaly pro. Cirilla tedy opustila Montecalvo s Yennefer a Triss a vydala se do Rivie. Tam dorazily během Rivského pogromu a Ciri se vrhla do davu hledat Geralta. Yennefer a Triss rozpoutaly krupobití a povstání zastavily, ale Geralta našli nabodnutého na vidlích Ciri se neovládla a osočila se na Yennefer za to, že Geralta nedokázala zachránit magií, a Yennefer vyčerpáním omdlela. Na břehu řeky se ale objevil Ihuarraquax a světlo proudící z jeho rohu Ciri namířila na Geralta a Yennefer. Jednorožec je dovedl k lodi, kam je Ciri, oba dva v bezvědomí, naložila. Poté s nimi odplula na ostrov Malus. Geralt se vzbudil až po odchodu Ciri. Cirilla opustila Rivii a navštívila jiný svět, kde potkala sira Galahada, který ji pozval ke dvoru krále Artuše v Camelotu. Společně pak projížděli zemí Y Dynan Bach Têg.